Pro každého člověka je nejlepší možnou startovací čárou do života narodit se do milující rodiny, matce, která se po celou dobu těhotenství na dítě těší a připravuje se na něj.
Sdílení pocitů mezi matkou a dítětem je možné již od samého počátku těhotenství, již sama prenatální komunikace má pro vývoj dítěte významný smysl.
Již od počátku projevovaná rodičovská láska posiluje důvěru dětí v sebe sama a ve své okolí. Od sedmého měsíce těhotenství dítě slyší a rozeznává hlas své matky od ostatních lidí.

V ideálním světě je dítě milováno po celé těhotenství a pečováno o něj s láskou od samého narození. Bohužel ale existuje mnoho případů, kdy je dítě nechtěné a neplánované a ženy si neví rady.
Má žena právo rozhodovat sama o svém těhotenství a o osudu svého nenarozeného dítěte? Jaké má žena, která nechtěně otěhotní vůbec možnosti?

Nechtěné děti

Nechtěné děti se většinou rodí matkám s následujícími znaky :
–          nízký věk matky,
–          špatná finanční situace matky,
–          matka, která buduje kariéru a na dítě nemá čas,
–          matky, které už mají více potomků,
–          matky se špatnou bytovou situací,
–          matky závislé.
 

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ NECHTĚNÉHO TĚHOTENSTVÍ

 
·         dítě si nechat i přes skutečnost, že ho ohrozím strádáním
·         interrupce (pro ženy často příliš drahá)
·         náhradní rodinná péče (adopce, pěstounská péče)
·         babyboxy
 

Babyboxy

Tato možnost pro matky v nouzi existuje od roku 2005. V dnešní den je jich u nás v provozu 71, život zachránily již 156 dětem. Zdá se, mimořádně prospěšná a důležitá služba. Najdou se ovšem i odpůrci, kteří mají k této možnosti výhrady, např.:
–          Od svého narození má dítě právo na jméno a příjmení, má znát své rodiče a má právo na jejich péči.
–          Matka se k dítěti může kdykoliv přihlásit, čímž se oddaluje možnost dát dítě k osvojení a hrozí mu ústavní pobyt, což jsou další náklady pro stát.
–          Babyboxy podporují vytváření nalezenců bez vlastní identity a vazeb. Dítě nemá anamnézu a tím je později hůře umístitelné do náhradní rodiny, protože noví rodiče chtějí co nejpřesnější informace o dítěti, které si chtějí osvojit.
 
Babyboxy nejsou jen téma černé nebo bílé, některé argumenty odpůrců babyboxů jsou jistě na místě, ale stále podle mého názoru převládá to, že dítě odložené do babyboxu by jinak mohlo skončit mnohem hůře. I přes všechnu počáteční anonymitu dítěte, má dítě šanci žít spokojený život u náhradních rodičů.
 Ideální by samozřejmě bylo, aby babyboxy byly využívány co nejméně a zároveň aby klesal počet interrupcí a vražd novorozenců.
     Opatřeními ve zdravotně sociální prevenci by mohlo být následující:
–          začít s osvětou o sexuální problematice již od základních škol,
–          věnovat více pozornosti sociálně slabším rodinám,
–          větší kontrola gynekologů rizikových těhotných žen.