Blog

Živá strava, označovaná jako „raw“ je požehnáním pro lidský organismus. Kromě výživových elementů je totiž plná života. V mnoha odborných i laických článcích se můžete dočíst, že každá rostlina vyzařuje mocnou auru, a že jestliže ji využijeme jako potravu, prochází naším trávicím traktem jako živoucí organismus. Rostliny nemají nervovou soustavu a nelze je tedy přímo usmrtit tak, jako např. zvířata, jejich duchovní složka v nich setrvává dlouhou dobu a může nás tímto způsobem významně obohatit právě energií, stejně tak je naše energie přínosem i pro rostlinu. Zvláště citliví jedinci dokážou zaznamenat významný rozdíl mezi živou a neživou stravou, je zkrátka něco jiného pozřít celé jablko, anebo jablečný džus dodávaný na trh ve formě koncentrované šťávy v plastovém obalu, plný konzervantů a stabilizátorů.

Živé enzymy podporují trávicí proces

Kromě energetické složky obsahuje raw strava také enzymy potřebné pro trávení a další biochemické procesy. To je také důvodem, proč lidé konzumují čerstvou zeleninu a ovoce a proč také nechávají naklíčit různá semínka obilovin, luštěnin, olejnin a zeleniny.
V každém semínku je ukrytý život, to vás jistě napadne v okamžiku, kdy vložíte např. kuličku hrachu do květináče a za pár týdnů vám z ní vzejde živá rostlinka. Semínka jsou totiž ve své podstatě jako ovocné či zeleninové plody, jde také o raw stravu, která je však lépe stravitelná ve chvíli, kdy v ní započne klíčící proces.
Nechat podrobit klíčícímu procesu lze v podstatě cokoli, jakékoli semeno, které nebylo vystaveno vysoké tepelné zátěži nebo nešetrnému mechanickému či chemickému zacházení. Semena ke klíčení Naklíčeno zakoupíte ve speciálních prodejnách zdravé výživy nebo ve specializovaných e-shopech. Mohou to být luštěniny – celý nepůlený hrách nebo čočka, drobné odrůdy fazolí mungo a adzuki, všechny druhy obilovin od ječmene přes oves až k pšenici a žitu, olejnatá semínka jako je slunečnice, sezam nebo hořčice a také zeleninová semínka brokolice, ředkviček a mnoha dalších.

Živá strava, označovaná jako „raw“ je požehnáním pro lidský organismus. Kromě výživových elementů je totiž plná života. V mnoha odborných i laických článcích se můžete dočíst, že každá rostlina vyzařuje mocnou auru, a že jestliže ji využijeme jako potravu, prochází naším trávicím traktem jako živoucí organismus. Rostliny nemají nervovou soustavu a nelze je tedy přímo usmrtit tak, jako např. zvířata, jejich duchovní složka v nich setrvává dlouhou dobu a může nás tímto způsobem významně obohatit právě energií, stejně tak je naše energie přínosem i pro rostlinu. Zvláště citliví jedinci dokážou zaznamenat významný rozdíl mezi živou a neživou stravou, je zkrátka něco jiného pozřít celé jablko, anebo jablečný džus dodávaný na trh ve formě koncentrované šťávy v plastovém obalu, plný konzervantů a stabilizátorů.

Živé enzymy podporují trávicí proces

Kromě energetické složky obsahuje raw strava také enzymy potřebné pro trávení a další biochemické procesy. To je také důvodem, proč lidé konzumují čerstvou zeleninu a ovoce a proč také nechávají naklíčit různá semínka obilovin, luštěnin, olejnin a zeleniny.
V každém semínku je ukrytý život, to vás jistě napadne v okamžiku, kdy vložíte např. kuličku hrachu do květináče a za pár týdnů vám z ní vzejde živá rostlinka. Semínka jsou totiž ve své podstatě jako ovocné či zeleninové plody, jde také o raw stravu, která je však lépe stravitelná ve chvíli, kdy v ní započne klíčící proces.
Nechat podrobit klíčícímu procesu lze v podstatě cokoli, jakékoli semeno, které nebylo vystaveno vysoké tepelné zátěži nebo nešetrnému mechanickému či chemickému zacházení. Semena ke klíčení Naklíčeno zakoupíte ve speciálních prodejnách zdravé výživy nebo ve specializovaných e-shopech. Mohou to být luštěniny – celý nepůlený hrách nebo čočka, drobné odrůdy fazolí mungo a adzuki, všechny druhy obilovin od ječmene přes oves až k pšenici a žitu, olejnatá semínka jako je slunečnice, sezam nebo hořčice a také zeleninová semínka brokolice, ředkviček a mnoha dalších.

Nejoblíbenější hračky pro děti jsou vždy takové, které podporují jejich vlastní kreativitu, hravost, soustředění, motorické dovednosti a všechny ostatní vlastnosti jejich rozvíjející se osobnosti. A tak se velmi často stane, že již hotové výrobky, které mají navodit pocit štěstí, je po určité době již nemohou uspokojit.

Většinou tuhle smůlu mívají nejdražší hračky, např. auta na dálkové ovládání, autodráhy apod. S překvapením zjišťujeme, že si naše ratolesti vyhrají dlouhé hodiny třeba s obyčejnou čelenkou do vlasů, s různobarevnými dřevěnými kostičkami, s krabičkami od mýdla, že nejraději tvoří svůj vlastní svět podle svého. Nejmenší děti příliš nezajímá, zda mají v ruce špičkový značkový výrobek za drahé peníze, jejich zvídavost uspokojí docela obyčejné věci.

Dřevěné kostky

Historie této dětské zábavy sahá až do starověku, do doby, kdy lidé začali stavět pevná dřevěná nebo kamenná obydlí. Děti v mnohém napodobují svět dospělých a chtějí se jim vyrovnat, vytvářet svou vlastní realitu podle modelu, který vidí kolem sebe. Dřevěné kostky pro děti byly již v dávné minulosti ideálním tvůrčím prostředkem pro jejich spokojený život a dokázaly z nich stavět bez omezení doslova cokoli.
Kostičky se pak staly jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v novodobé historii, na tradiční ostré hrany krychlí a hranolů navázala výroba dalších tvarů (kuželů, válečků a kuliček), v Československu byl největším producentem výrobní závod Tofa Semily s pobočkou v Jiřetíně pod Bukovou v Jizerských horách.

Dnes je trh zásoben mnoha konkurenčními výrobky, které však mají jedno společné – masivní dřevo jako výchozí surovinu, výrazné pastelové barvy a základní prostorové útvary, které děti rády akceptují, a z nichž lze stavět a libovolně kombinovat nejrůznější výtvory. S největší pravděpodobností také tato dětská hračka nikdy nezestárne a neztratí na svém půvabu ani v silné konkurenci moderních technických vymožeností.

Nejoblíbenější hračky pro děti jsou vždy takové, které podporují jejich vlastní kreativitu, hravost, soustředění, motorické dovednosti a všechny ostatní vlastnosti jejich rozvíjející se osobnosti. A tak se velmi často stane, že již hotové výrobky, které mají navodit pocit štěstí, je po určité době již nemohou uspokojit.

Většinou tuhle smůlu mívají nejdražší hračky, např. auta na dálkové ovládání, autodráhy apod. S překvapením zjišťujeme, že si naše ratolesti vyhrají dlouhé hodiny třeba s obyčejnou čelenkou do vlasů, s různobarevnými dřevěnými kostičkami, s krabičkami od mýdla, že nejraději tvoří svůj vlastní svět podle svého. Nejmenší děti příliš nezajímá, zda mají v ruce špičkový značkový výrobek za drahé peníze, jejich zvídavost uspokojí docela obyčejné věci.

Dřevěné kostky

Historie této dětské zábavy sahá až do starověku, do doby, kdy lidé začali stavět pevná dřevěná nebo kamenná obydlí. Děti v mnohém napodobují svět dospělých a chtějí se jim vyrovnat, vytvářet svou vlastní realitu podle modelu, který vidí kolem sebe. Dřevěné kostky pro děti byly již v dávné minulosti ideálním tvůrčím prostředkem pro jejich spokojený život a dokázaly z nich stavět bez omezení doslova cokoli.
Kostičky se pak staly jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v novodobé historii, na tradiční ostré hrany krychlí a hranolů navázala výroba dalších tvarů (kuželů, válečků a kuliček), v Československu byl největším producentem výrobní závod Tofa Semily s pobočkou v Jiřetíně pod Bukovou v Jizerských horách.

Dnes je trh zásoben mnoha konkurenčními výrobky, které však mají jedno společné – masivní dřevo jako výchozí surovinu, výrazné pastelové barvy a základní prostorové útvary, které děti rády akceptují, a z nichž lze stavět a libovolně kombinovat nejrůznější výtvory. S největší pravděpodobností také tato dětská hračka nikdy nezestárne a neztratí na svém půvabu ani v silné konkurenci moderních technických vymožeností.

Nejoblíbenější hračky pro děti jsou vždy takové, které podporují jejich vlastní kreativitu, hravost, soustředění, motorické dovednosti a všechny ostatní vlastnosti jejich rozvíjející se osobnosti. A tak se velmi často stane, že již hotové výrobky, které mají navodit pocit štěstí, je po určité době již nemohou uspokojit.

Většinou tuhle smůlu mívají nejdražší hračky, např. auta na dálkové ovládání, autodráhy apod. S překvapením zjišťujeme, že si naše ratolesti vyhrají dlouhé hodiny třeba s obyčejnou čelenkou do vlasů, s různobarevnými dřevěnými kostičkami, s krabičkami od mýdla, že nejraději tvoří svůj vlastní svět podle svého. Nejmenší děti příliš nezajímá, zda mají v ruce špičkový značkový výrobek za drahé peníze, jejich zvídavost uspokojí docela obyčejné věci.

Dřevěné kostky

Historie této dětské zábavy sahá až do starověku, do doby, kdy lidé začali stavět pevná dřevěná nebo kamenná obydlí. Děti v mnohém napodobují svět dospělých a chtějí se jim vyrovnat, vytvářet svou vlastní realitu podle modelu, který vidí kolem sebe. Dřevěné kostky pro děti byly již v dávné minulosti ideálním tvůrčím prostředkem pro jejich spokojený život a dokázaly z nich stavět bez omezení doslova cokoli.
Kostičky se pak staly jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v novodobé historii, na tradiční ostré hrany krychlí a hranolů navázala výroba dalších tvarů (kuželů, válečků a kuliček), v Československu byl největším producentem výrobní závod Tofa Semily s pobočkou v Jiřetíně pod Bukovou v Jizerských horách.

Dnes je trh zásoben mnoha konkurenčními výrobky, které však mají jedno společné – masivní dřevo jako výchozí surovinu, výrazné pastelové barvy a základní prostorové útvary, které děti rády akceptují, a z nichž lze stavět a libovolně kombinovat nejrůznější výtvory. S největší pravděpodobností také tato dětská hračka nikdy nezestárne a neztratí na svém půvabu ani v silné konkurenci moderních technických vymožeností.

Nejoblíbenější hračky pro děti jsou vždy takové, které podporují jejich vlastní kreativitu, hravost, soustředění, motorické dovednosti a všechny ostatní vlastnosti jejich rozvíjející se osobnosti. A tak se velmi často stane, že již hotové výrobky, které mají navodit pocit štěstí, je po určité době již nemohou uspokojit.

Většinou tuhle smůlu mívají nejdražší hračky, např. auta na dálkové ovládání, autodráhy apod. S překvapením zjišťujeme, že si naše ratolesti vyhrají dlouhé hodiny třeba s obyčejnou čelenkou do vlasů, s různobarevnými dřevěnými kostičkami, s krabičkami od mýdla, že nejraději tvoří svůj vlastní svět podle svého. Nejmenší děti příliš nezajímá, zda mají v ruce špičkový značkový výrobek za drahé peníze, jejich zvídavost uspokojí docela obyčejné věci.

Dřevěné kostky

Historie této dětské zábavy sahá až do starověku, do doby, kdy lidé začali stavět pevná dřevěná nebo kamenná obydlí. Děti v mnohém napodobují svět dospělých a chtějí se jim vyrovnat, vytvářet svou vlastní realitu podle modelu, který vidí kolem sebe. Dřevěné kostky pro děti byly již v dávné minulosti ideálním tvůrčím prostředkem pro jejich spokojený život a dokázaly z nich stavět bez omezení doslova cokoli.
Kostičky se pak staly jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v novodobé historii, na tradiční ostré hrany krychlí a hranolů navázala výroba dalších tvarů (kuželů, válečků a kuliček), v Československu byl největším producentem výrobní závod Tofa Semily s pobočkou v Jiřetíně pod Bukovou v Jizerských horách.

Dnes je trh zásoben mnoha konkurenčními výrobky, které však mají jedno společné – masivní dřevo jako výchozí surovinu, výrazné pastelové barvy a základní prostorové útvary, které děti rády akceptují, a z nichž lze stavět a libovolně kombinovat nejrůznější výtvory. S největší pravděpodobností také tato dětská hračka nikdy nezestárne a neztratí na svém půvabu ani v silné konkurenci moderních technických vymožeností.

Úsporné zářivky dnes mohou úspěšně konkurovat ostatním typům osvětlovací techniky. Za dobu od svého vzniku prošly dlouhým technologickým vývojem. Jaké jsou jejich přednosti a proč bychom na ně neměli zanevřít?

Přepětí v síti

Kolísavé napětí a vznik přepětí nemá podstatný vliv na provoz kompaktních úsporných zářivek a nesnižuje jejich životnost. To však neplatí pro vláknové žárovky, ty jsou na přepětí velmi citlivé. Před tímto jevem bychom měli chránit především citlivou elektroniku, jako jsou televizory a výpočetní technika. Provádí se to speciální prodlužovací šňůrou, která je koncipována jako přepěťová ochrana. Na některých místech v rozvodné síti k tomuto jevu dochází častěji, zatímco jinde prakticky vůbec. Každopádně LED diody a kompaktní zářivky tomuto jevu dokážou čelit svým vnitřním napájecím transformátorem.

Za většinou problémů stojí předřadníky

Známou bolístkou starých typů „úsporek“ byly předřadníky. Musíte si uvědomit, že se tato osvětlovací technika vyvíjela postupně, a že výrobci přicházeli na nová řešení v časovém sledu podobně, jako je tomu u LED diod. Původně šlo o předřadníky na principu elektromagnetické indukce a výsledným jevem bylo nepříjemné blikání o frekvenci 50 kmitů za sekundu. Tento jev byl markantní zejména na filmovém kamerovém záznamu. Zároveň plnícímu plynu a luminoforu trvalo delší čas, než se při stejné spotřebě elektřiny rozsvítil na plný výkon. Problematické to bylo zejména v místnostech s krátkodobým pobytem, např. na toaletách nebo v komorách, ve spížích, na chodbách a schodištích apod.

Barva světelného zdroje

Staré typy byly výrazně omezeny barvou světelného spektra bílé barvy denního světla. Šlo zpravidla o teplotu chromatičnosti „univerzální“, na rozhraní mezi chladnou a teplou bílou, tedy nevhodnou jak pro relaxaci, tak i pro pracoviště. Dnes si můžete libovolně zvolit rozsah od teplých odstínů 3000 K pro ložnice a obývací pokoje až k chladným 6500 K, vhodnějším pro kuchyňské linky, psací stoly a kanceláře.

Úsporné zářivky dnes mohou úspěšně konkurovat ostatním typům osvětlovací techniky. Za dobu od svého vzniku prošly dlouhým technologickým vývojem. Jaké jsou jejich přednosti a proč bychom na ně neměli zanevřít?

Přepětí v síti

Kolísavé napětí a vznik přepětí nemá podstatný vliv na provoz kompaktních úsporných zářivek a nesnižuje jejich životnost. To však neplatí pro vláknové žárovky, ty jsou na přepětí velmi citlivé. Před tímto jevem bychom měli chránit především citlivou elektroniku, jako jsou televizory a výpočetní technika. Provádí se to speciální prodlužovací šňůrou, která je koncipována jako přepěťová ochrana. Na některých místech v rozvodné síti k tomuto jevu dochází častěji, zatímco jinde prakticky vůbec. Každopádně LED diody a kompaktní zářivky tomuto jevu dokážou čelit svým vnitřním napájecím transformátorem.

Za většinou problémů stojí předřadníky

Známou bolístkou starých typů „úsporek“ byly předřadníky. Musíte si uvědomit, že se tato osvětlovací technika vyvíjela postupně, a že výrobci přicházeli na nová řešení v časovém sledu podobně, jako je tomu u LED diod. Původně šlo o předřadníky na principu elektromagnetické indukce a výsledným jevem bylo nepříjemné blikání o frekvenci 50 kmitů za sekundu. Tento jev byl markantní zejména na filmovém kamerovém záznamu. Zároveň plnícímu plynu a luminoforu trvalo delší čas, než se při stejné spotřebě elektřiny rozsvítil na plný výkon. Problematické to bylo zejména v místnostech s krátkodobým pobytem, např. na toaletách nebo v komorách, ve spížích, na chodbách a schodištích apod.

Barva světelného zdroje

Staré typy byly výrazně omezeny barvou světelného spektra bílé barvy denního světla. Šlo zpravidla o teplotu chromatičnosti „univerzální“, na rozhraní mezi chladnou a teplou bílou, tedy nevhodnou jak pro relaxaci, tak i pro pracoviště. Dnes si můžete libovolně zvolit rozsah od teplých odstínů 3000 K pro ložnice a obývací pokoje až k chladným 6500 K, vhodnějším pro kuchyňské linky, psací stoly a kanceláře.

Úsporné zářivky dnes mohou úspěšně konkurovat ostatním typům osvětlovací techniky. Za dobu od svého vzniku prošly dlouhým technologickým vývojem. Jaké jsou jejich přednosti a proč bychom na ně neměli zanevřít?

Přepětí v síti

Kolísavé napětí a vznik přepětí nemá podstatný vliv na provoz kompaktních úsporných zářivek a nesnižuje jejich životnost. To však neplatí pro vláknové žárovky, ty jsou na přepětí velmi citlivé. Před tímto jevem bychom měli chránit především citlivou elektroniku, jako jsou televizory a výpočetní technika. Provádí se to speciální prodlužovací šňůrou, která je koncipována jako přepěťová ochrana. Na některých místech v rozvodné síti k tomuto jevu dochází častěji, zatímco jinde prakticky vůbec. Každopádně LED diody a kompaktní zářivky tomuto jevu dokážou čelit svým vnitřním napájecím transformátorem.

Za většinou problémů stojí předřadníky

Známou bolístkou starých typů „úsporek“ byly předřadníky. Musíte si uvědomit, že se tato osvětlovací technika vyvíjela postupně, a že výrobci přicházeli na nová řešení v časovém sledu podobně, jako je tomu u LED diod. Původně šlo o předřadníky na principu elektromagnetické indukce a výsledným jevem bylo nepříjemné blikání o frekvenci 50 kmitů za sekundu. Tento jev byl markantní zejména na filmovém kamerovém záznamu. Zároveň plnícímu plynu a luminoforu trvalo delší čas, než se při stejné spotřebě elektřiny rozsvítil na plný výkon. Problematické to bylo zejména v místnostech s krátkodobým pobytem, např. na toaletách nebo v komorách, ve spížích, na chodbách a schodištích apod.

Barva světelného zdroje

Staré typy byly výrazně omezeny barvou světelného spektra bílé barvy denního světla. Šlo zpravidla o teplotu chromatičnosti „univerzální“, na rozhraní mezi chladnou a teplou bílou, tedy nevhodnou jak pro relaxaci, tak i pro pracoviště. Dnes si můžete libovolně zvolit rozsah od teplých odstínů 3000 K pro ložnice a obývací pokoje až k chladným 6500 K, vhodnějším pro kuchyňské linky, psací stoly a kanceláře.

Úsporné zářivky dnes mohou úspěšně konkurovat ostatním typům osvětlovací techniky. Za dobu od svého vzniku prošly dlouhým technologickým vývojem. Jaké jsou jejich přednosti a proč bychom na ně neměli zanevřít?

Přepětí v síti

Kolísavé napětí a vznik přepětí nemá podstatný vliv na provoz kompaktních úsporných zářivek a nesnižuje jejich životnost. To však neplatí pro vláknové žárovky, ty jsou na přepětí velmi citlivé. Před tímto jevem bychom měli chránit především citlivou elektroniku, jako jsou televizory a výpočetní technika. Provádí se to speciální prodlužovací šňůrou, která je koncipována jako přepěťová ochrana. Na některých místech v rozvodné síti k tomuto jevu dochází častěji, zatímco jinde prakticky vůbec. Každopádně LED diody a kompaktní zářivky tomuto jevu dokážou čelit svým vnitřním napájecím transformátorem.

Za většinou problémů stojí předřadníky

Známou bolístkou starých typů „úsporek“ byly předřadníky. Musíte si uvědomit, že se tato osvětlovací technika vyvíjela postupně, a že výrobci přicházeli na nová řešení v časovém sledu podobně, jako je tomu u LED diod. Původně šlo o předřadníky na principu elektromagnetické indukce a výsledným jevem bylo nepříjemné blikání o frekvenci 50 kmitů za sekundu. Tento jev byl markantní zejména na filmovém kamerovém záznamu. Zároveň plnícímu plynu a luminoforu trvalo delší čas, než se při stejné spotřebě elektřiny rozsvítil na plný výkon. Problematické to bylo zejména v místnostech s krátkodobým pobytem, např. na toaletách nebo v komorách, ve spížích, na chodbách a schodištích apod.

Barva světelného zdroje

Staré typy byly výrazně omezeny barvou světelného spektra bílé barvy denního světla. Šlo zpravidla o teplotu chromatičnosti „univerzální“, na rozhraní mezi chladnou a teplou bílou, tedy nevhodnou jak pro relaxaci, tak i pro pracoviště. Dnes si můžete libovolně zvolit rozsah od teplých odstínů 3000 K pro ložnice a obývací pokoje až k chladným 6500 K, vhodnějším pro kuchyňské linky, psací stoly a kanceláře.